Granty z Evropské unie

JAK NA PENÍZE Z EVROPSKÉ UNIE

 

    V období 2007 – 2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká republika neměla dosud příležitost obdržet z Evropské unie takové množství finančních prostředků a nepředpokládá se, že se tato možnost bude opakovat v obdobích následujících.. Ocitáme se tedy ve výjimečné situaci. Existuje několik kroků, jak uvedené finance získat. Na tomto místě uvádíme dva zásadní kroky
  • Vědět, co chci! Jakýkoli subjekt, tzn. obec, nezisková organizace nebo podnikatel, by měl mít jasnou představu, čeho chce v rámci své působnosti docílit (tato otázka nesouvisí pouze s penězi z EU). Např. podnikatel chce dosáhnout vyšších tržeb prostřednictvím rozšíření a zkvalitnění svých ubytovacích služeb s cílem vybudovat v budoucnosti celý řetěz penzionů. Obec má sestavený strategický rozvojový plán, kde má pro krátkodobý i dlouhodobý horizont stanoveno, co je třeba pro zlepšení života a rozvoj obce učinit. A tak dále, a tak dále, příkladů je řada a společné mají jedno – musíte mít cíl.
    Co je špatně? Vaším cílem by nemělo být primárně získat finance z Evropské unie a poté se rozhodovat na základě zaměření jednotlivých programů nebo grantů, jaké projekty budete vytvářet.
  • Kam jít se svým projektovým záměrem? Máte jasnou představu, jaké projekty chcete realizovat. Peníze na vaše projektové záměry budou poskytovány prostřednictvím tzv. operačních programů. Pro ČR se připravuje 26 programů. Některé jsou tematicky zaměřené, např. na dopravu nebo životní prostředí a o ty se starají příslušná ministerstva. Dále existuje sedm tzv. regionálních operačních programů.

 

OPERAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTEV


Operační program Podnikání a inovace (OP PI)

Operační program Doprava (OP D)

Operační program Životní prostředí (OP ŽP)

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)

Regionální operační programy (ROP)

Operační program Praha - Konkurenceschopnost (OP PK)

Operační program Praha – Adaptabilita (OP PA)

Operační program Meziregionální spolupráce

Operační program Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa

Operační programy Přeshraniční spolupráce
 

K ČEMU SLOUŽÍ ROP

Regionální operační programy jsou určeny k čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie, a jak z názvu vyplývá, jsou speciálně zaměřeny ne jednotlivé regiony. Hovoříme o tzv. prioritních osách, v rámci kterých můžeme své projekty předložit a na které můžete získat dotaci od 40% do 90% (v závislosti na typu projektu a typu žadatele, tedy toho, kdo projekt předkládá, hovoříme o tzv. příjemcích podpory).
 

Operační program Podnikání a inovace (OP PI)

Program je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit infrastrukturu, zvýšit inovační činnost, zintensivnit zavádění nových technologií, výrobků a služeb. Má povzbudit malé a střední podniky při vstupu na zahraniční trhy a posílit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • podpora nově vznikajících firem – mladí podnikatelé jsou podporováni při zakládání nové firmy, a to zlepšením přístupu k finančním zdrojům (např. bezúročné a podřízené úvěry). Upřednostňují se především firmy zaměřené na inovace, ICT (informační a komunikační technologie) a další výrobní technologie, které budou mít možnost vstupovat do tzv. podnikatelských inkubátorů. Podpořen bude i další rozvoj těchto firem, především pokud podnikají v problémových regionech, kde je nutno posilovat jejich konkurenceschopnost vůči výhodněji umístěným konkurentům.

     

  • efektivní využívání energie – průmyslové podniky jsou pobízeny ke zvyšování účinnosti využívané energie, a to prostřednictvím zavádění efektivnějších způsobů výroby energie (výstavby nových a rekonstrukce stávajících spaloven) nebo využíváním obnovitelných zdrojů energie. Podpořeno bude i zavádění méně energeticky náročných technologických postupů v rámci výrob podniků českého průmyslu.

     

  • zlepšování podnikatelského prostředí, inovace – podniky získají dotace při zakládání vlastních kapacit vědy a výzkumu, díky kterým mohou zlepšit vývoj vlastních inovací a zavádět je následně do výroby. Značná podpora je určena také na ochranu práv průmyslového vlastnictví (ochrana patentů a inovací), která je pro české firmy značně nákladná. Podnikatelské prostředí je zlepšováno podporou činnosti vzdělávacích a vědeckovýzkumných institucí, prostřednictvím kterých mohou firmy zvyšovat kvalitu svých lidských zdrojů, kvalifikaci a zručnost zaměstnanců. Podporují se i nově vznikající spolupráce mezi podniky z různých sektorů, které vedou k jejich posílení. V neposlední řadě jsou prostředky určeny i na budování kvalitního a fungujícího trhu s podnikatelskými nemovitostmi (např. regenerace brownfields).

     

  • více služeb pro rozvoj podnikání – prostředky programu jsou určeny i na vznik a rozvoj kvalitní sítě poradenských služeb, které slouží podnikatelům jako pomoc při řešení problémů ve vlastní výrobě, v oblasti inovací a dalšího vývoje podnikání v ČR a ve světě. Poradenství je posilováno i v oblasti marketingové připravenosti malých a středních podniků při vstupu na trh, zlepšování schopnosti firem v oblasti vlastní prezentace, například prostřednictvím společných účastí podniků na mezinárodních veletrzích doma i v zahraničí.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Podnikatelské subjekty a sdružení podnikatelů, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní instituce terciárního vzdělávání, agentury pro podporu podnikání a investic, příspěvkové organizace MPO ČR, územní samosprávné celky.

Řídicím orgánem OP PI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.


Operační program Doprava (OP D)

Finanční prostředky programu jsou určeny na zlepšení všech typů dopravy a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Nezbytný je soulad těchto změn s minimálními dopady na životní prostředí.

Železniční a silniční síť je modernizována v úsecích patřících do sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť) i mimo ni, velká pozornost je věnována prodlužování a zkvalitňování dálnic. Podpora se soustředí také na pražské metro či multimodální nákladní dopravu a vnitrozemskou vodní dopravu.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • výrobní zařízení a objekty zkvalitnění sítě TEN-T – podpora je soustředěna na modernizaci a prodlužování železničních koridorů a dopravních tepen sítě TEN-T. Prostředky jsou určeny na výstavbu nových úseků dálniční a silniční sítě nahrazující nevyhovující úseky silniční sítě TEN-T a zlepšování parametrů na existujících úsecích dálnic a silnic ležících na síti TEN-T. Dotují se výstavby překladišť kombinované dopravy, také infrastruktura zajišťující vyšší bezpečnost a plynulost dopravy.

     

  • modernizace železniční sítě – vlastníci a provozovatelé drážní dopravy mohou získat investiční dotace do modernizací důležitých železničních uzlů nebo do rekonstrukcí a rozvoje přeshraničních úseků. Prostředky jsou určeny také na postupnou elektrizaci dalších železničních tratí.

     

  • modernizace dálnic a silnic 1. třídy – podporuje se další výstavba plánovaných dálničních úseků a rekonstrukce stávajících s cílem zlepšit technické parametry těchto rychlostních silnic. Značnou podporu dostávají projekty zaměřené na snižování zátěže dopravy na životní prostředí, snižování objemu nákladní dopravy na hlavních silničních tratích, a to například prostřednictvím kombinované dopravy.

     

  • zlepšení dopravní situace v Praze – magistrát hlavního města má možnost dále investovat do modernizace stávající sítě pražského metra a jejího dalšího rozvoje. Dotace směřují také do řešení neúnosné situace v silničním provozu v Praze.

     

  • rozvoj multimodální nákladní a vodní dopravy – podpora se zaměřuje také na větší využívání multimodální (kombinované) nákladní dopravy, které v sobě spojuje využití různých typů přepravy nákladů (osobní, železniční apod.) za účelem snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Investice tak směřují i na výstavby a rekonstrukce překladišť nákladů. Oblast vodní dopravy může čerpat prostředky na modernizace říčních plavidel nebo do zlepšování funkčních parametrů a splavnosti významných vnitrozemských dopravních cest.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Vlastníci a správci dotčené infrastruktury, vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy, vlastníci překládacích mechanismů u multimodální dopravy a případně další relevantní subjekty.

Řídicím orgánem OP D je Ministerstvo dopravy ČR, Odbor fondů EU.


Operační program Životní prostředí (OP ŽP)

Program se široce zaměřuje na zlepšení kvality životního prostředí v ČR, které je předpokladem pro zdravé domácí obyvatelstvo, ale také pro zvýšení atraktivity území pro pracující a investory. Podporuje konkrétní aktivity ekologických organizací a posiluje povědomí široké veřejnosti v otázkách a problémech životního prostředí v ČR.

Železniční a silniční síť je modernizována v úsecích patřících do sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť) i mimo ni, velká pozornost je věnována prodlužování a zkvalitňování dálnic. Podpora se soustředí také na pražské metro či multimodální nákladní dopravu a vnitrozemskou vodní dopravu.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • podpora vodohospodářství, snižování rizika povodní– obce získávají dotaci při výstavbách nebo rekonstrukcích ČOV, stokových systémů, úpraven a zdrojů pitné vody. Instituce, zabývající se správou povodí, realizací protipovodňových plánů, jsou podporovány při budování a modernizaci informačních systémů předpovědní povodňové služby nebo při úpravách vodních toků a koryt s cílem snížit riziko dopadů příštích povodní.

     

  • zlepšování kvality ovzduší- v oblasti ovzduší se podporují projekty vedoucí ke snížení produkce nebezpečných emisí například rekonstrukcí spaloven tak, aby splňovaly současné standardy. Podporu má i osvěta veřejnosti v oblasti snižování spotřeby energie, prašnosti a zatěžování ovzduší. vlastníci a provozovatelé drážní dopravy mohou získat investiční dotace do modernizací důležitých železničních uzlů nebo do rekonstrukcí a rozvoje přeshraničních úseků. Prostředky jsou určeny také na postupnou elektrizaci dalších železničních tratí.

     

  • efektivnější využívání energie– investiční podpora je určena na výstavbu nových a rekonstrukce stávajících zařízení, které k výrobě tepla a elektřiny využívají obnovitelné zdroje energie. Jedná se například o instalace kotlů na biomasu, stavby větrných nebo vodních elektráren. Prostředky plynou i do zateplování budov a pobízení fyzických osob k využívání ekologičtějších forem výroby tepla.

     

  • lepší nakládání s odpady– samosprávné celky získají podporu při budování sběrných dvorů a skladů, také na nákup zařízení sloužících ke třídění a recyklaci odpadů. Neziskové organizace mohou žádat o podporu osvětově-vzdělávacích kampaní, které pomůžou k vyšší zodpovědnosti a zájmu občanů třídit odpad. Prostředky plynou i na rekultivace starých skládek, odstraňování nepovolených skládek nebo na sanace vážně kontaminovaných oblastí, jakými jsou staré průmyslné objekty, zemědělské areály apod.

     

  • zlepšení stavu přírody a krajiny – podporují se opatření vedoucí k zachování, resp. zvyšování početnosti druhů ve fauně i flóře. Ekologické organizace mohou žádat o granty na výsadby alejí, větrolamů, břehových porostů, úpravy lesních cest, které zabrání erozím a sesuvům. Dotčené obce a kraje mohou získat podporu při řešení problémů spojených s bývalou hornickou činností.

     

  • podpora environmentálního povědomí– nestátní organizace, ale i samotné obce nebo kraje mohou získat finanční prostředky na rekonstrukce stávajících ekologických center a poraden, na jejich materiální a technické vybavení, ale také na výstavbu zcela nových objektů sloužících pro vzdělávání veřejnosti v této oblasti. Financována bude i tvorba a vydávání odborných materiálů, natáčení ekologicky zaměřených filmů a pořadů.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Územní samosprávné celky; správci povodí, vodních toků a nádrží; provozovatelé systémů předpovědní povodňové služby; nestátní neziskové organizace; podnikatelské subjekty; bytová družstva; veřejné výzkumné instituce; nadace a nadační fondy; občanská sdružení a církve; Ministerstvo životního prostředí ČR, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Řídicím orgánem OP ŽP je Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor fondů EU.


Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)

Program je jednoznačně zaměřen na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel České republiky, také však na zkvalitnění a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých forem školení a vzdělávání. Cílem je začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu, zlepšení fungování a větší transparentnost veřejné správy a veřejných služeb.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • vzdělávání zaměstnanců – zaměstnavatelé mohou předkládat projekty zaměřené na další vzdělávání svých zaměstnanců. Dotace jsou určeny na přípravu podnikových vzdělávacích programů, včetně přípravy vlastních firemních lektorů. Podporuje se snaha zaměstnavatelů udržet „ohrožená“ pracovní místa.

     

  • posilování politik zaměstnanosti – podpořeny jsou projekty zaměřené na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Podpora je poskytována formou poradenských aktivit, odborné praxe, zařazením na krátkodobé pracovní příležitosti apod. Ve své činnosti jsou podpořeny i instituce pracující s nezaměstnanými, tedy poradenská centra, školící střediska, úřady práce.

     

  • integrace ohrožených skupin – finanční pomoc je poskytnuta subjektům, které pracují s ohroženými skupinami obyvatelstva ve snaze vrátit je zpět na trh práce. Podpořeny jsou projekty určené pro etnické menšiny, znevýhodněné osoby, bezdomovce apod., ale také integrační programy určené lidem opouštějícím výkon trestu nebo léčícím se ze závislostí. Velký důraz je kladen na podporu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, např. vytvářením netradičních zaměstnání pro ženy, šířením právního povědomí v této oblasti, rozvojem pečovatelských služeb pro děti apod.

     

  • zkvalitnění práce veřejných institucí – prostředky se poskytují na zvýšení kvality ve veřejné správě, snižování administrativní zátěže, zajišťování efektivní komunikace a modernizaci veřejných služeb. Podporují se projekty zaměřené na zvyšování znalostí a dovedností zaměstnanců ve veřejné správě.

     

  • podpora mezinárodní spolupráce – prostředky jsou určeny na podporu vzniku nových partnerství mezi ČR a členskými státy EU za účelem přenosu zkušeností a dobré praxe v oblasti řízení a administrace Evropského sociálního fondu, zaměstnanosti, sociálního začleňování, dalšího vzdělávání apod.

     

  • podpora environmentálního povědomí– nestátní organizace, ale i samotné obce nebo kraje mohou získat finanční prostředky na rekonstrukce stávajících ekologických center a poraden, na jejich materiální a technické vybavení, ale také na výstavbu zcela nových objektů sloužících pro vzdělávání veřejnosti v této oblasti. Financována bude i tvorba a vydávání odborných materiálů, natáčení ekologicky zaměřených filmů a pořadů.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Zaměstnavatelé (podnikatelské i nepodnikatelské subjekty); podniky procházející změnami, jejichž zaměstnanci jsou ohroženi nezaměstnaností; profesní asociace; vzdělávací a poradenské instituce; NNO, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb, správní úřady a úřady územní samosprávy; poskytovatelé veřej

Řídicím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Odbor řízení pomoci z ESF.


Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

Program se zaměřuje na zlepšování kvality vzdělávání v celé šíři, tedy jak na úrovni základních a středních škol, tak na vysokých školách a univerzitách. Tyto instituce jsou podporovány při aktivnější vědecko-výzkumné činnosti. Úroveň vzdělanosti a praxe si zvyšují i pedagogové a vědečtí pracovníci.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • rozvoj základního a středního vzdělávání – školy smějí žádat o podporu při zavádění nových vyučovacích metod, při rozšiřování nabídky výuky cizích jazyků, informačních technologií i podnikatelských znalostí a dovedností. Podpořeno je vytváření podmínek pro dlouhodobá hostování zahraničních učitelů na českých školách, také rozšiřování poradenských a speciálních pedagogických služeb, které dopomohou k prosazování rovných příležitostí všech žáků (pomoc sociálně slabším, žákům s jinou národností, hůře vzdělatelným, předčasně opouštějícím vzdělávací systém apod.)

     

  • zkvalitnění vysokoškolského vzdělání – instituce terciárního vzdělávání dostanou dotace na projekty zkvalitňování výuky, např. zaváděním nových studijních oborů, které v nabídce těchto institucí chybí. Podpora je určena i na lepší praktickou přípravu studentů (stáže v soukromém a veřejném sektoru) nebo na zapojení regionálních partnerů do tvorby studijních programů.

     

  • větší nabídka dalšího vzdělávání– podpora je určena především na motivaci škol a organizací zabývajících se dalším vzděláváním, k vytvoření uceleného systému dalšího vzdělávání v ČR. Dotčené vzdělávací instituce mohou díky dotacím rozšiřovat svou nabídku kurzů a školení pro dospělé.

     

  • lidské zdroje ve výzkumu a vývoji – podpora je zaměřena na vytváření kvalitních týmů výzkumu a vývoje nebo na zlepšení pracovních podmínek v oblasti výzkumu a vývoje. Dotují se činnosti jedinců a týmů, kterými se zapojí do mezinárodních projektů. V neposlední řadě je aktivně podporována mobilita výzkumných pracovníku mezi jednotlivými pracovišti pro lepší přenos znalostí.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Kraje, města a obce; školy a školská zařízení; instituce vědy a výzkumu; vývojová a inovační centra; nestátní neziskové organizace; profesní organizace zaměstnavatelů; organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství; organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže.

Řídicím orgánem OP VK je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Odbor řízení strukturálních fondů EU


Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)

Program je zaměřen na posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím lépe nastavených podmínek pro existenci a působení výzkumných, vývojových a proinovačních center, vysokých škol apod. Nutností je především zvýšení kapacit stávajících center a vznik nových institucí v regionech ČR, dále také zrychlení přenosu výsledků vědy a výzkumu (VaV) do praxe, průmyslu a na trh.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • rozvoj kapacit VaV– výzkumné instituce se podporují v rozšiřování sítě výzkumných center i do regionů, kde doposud neexistovaly. Finance tak jsou určeny především na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících laboratoří a jejich vybavení moderní technikou, což povede i ke zvyšování nabídky pracovních míst v oblasti VaV.

     

  • podpora spolupráce VaV a soukromého sektoru – podporují se projekty výzkumných a inovačních ústavů, které vedou k užší spolupráci a aktivnější komunikaci se soukromým sektorem, zejména s významnými průmyslovými podniky. Jedná se např. o financování vývoje nového produktu, patentu, nebo výrobní metody, která bude poté přenesena do praxe.

     

  • ochrana duševního vlastnictví ve VaV – vysoké školy mohou žádat o prostředky, díky kterým zlepší pracovní podmínky ve svých výzkumných laboratořích, čímž své studenty motivují k setrvání v této oblasti a následnému zakládání technologicky orientovaných firem. To vede k ochraně výsledků výzkumu, které mohou být později prodány v podobě licencí, patentů apod.

     

  • posilování kapacit vysokých škol – finanční podpora bude určena na rozšiřování nabídky inovativních a technických studijních programů na VŠ, také však na budování vysokoškolských kampusů a rekonstrukce a dovybavení stávajících prostor určených na vědecko-výzkumnou činnost na akademické půdě.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Státní a soukromé vysoké školy; veřejné a resortní výzkumné instituce (např. ústavy AV ČR); neziskové výzkumné organizace.

Řídicím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR,


Regionální operační programy (ROP)

Regionální operační programy (ROP) jsou vedle tematických operačních programů, které byly přiblíženy na předcházejících stranách, dalším typem programových dokumentů určených pro podporu a rozvoj regionů ČR. Jejich cíle, podporované oblasti, typové projekty i žadatelé vycházejí a navazují na tematické operační programy. ROP jsou tak zaměřeny na konkrétní region soudržnosti a řešení jeho typických problémů.

Pro programové období 2007-2013 bylo připraveno 7 regionálních operačních programů. Za řádnou realizaci regionálního operačního programu odpovídá regionální rada příslušného regionu soudržnosti (RR), jakožto řídící orgán. RR se skládá ze členů zastupitelstva kraje(ů), a to podle toho, zda daný region soudržnosti zahrnuje jeden nebo více krajů. Jejím výkonným orgánem je úřad regionální rady (ÚRR), který sídlí ve významném centru daného regionu. Na ÚRR byste se měli informovat o podrobnostech toho, jak, kdy a kde žádat o finanční prostředky z regionálního operačního programu. Kontaktní údaje na jednotlivé regionální rady jsou uvedeny v tabulce Regionální operační programy – kontaktní údaje. Společným cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, posilování jejich konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům, zvyšování jejich atraktivity, která jim zajistí víc investorů na jejich území. Důležitou prioritou ROPů je také zlepšování životní úrovně místních obyvatel, zvyšování kvality prostředí, ve kterém žijí, dostatečná nabídka možností jejich uplatnění na trhu práce, která zabrání odlivu pracovní síly z regionu. Regiony Česka chtějí zlepšovat i svou dostupnost, zejména pak dopravní, aby mohly zabezpečit bezproblémový přenos a převoz materiálů, zboží a informací uvnitř svého území a mezi další regiony soudržnosti.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • podpora měst a venkovských sídel - prostředky jsou určeny na zlepšování technické infrastruktury měst a venkovských sídel, na obnovu a výstavbu místních komunikací, také na rekonstrukce objektů ve vlastnictví obcí a údržbu veřejných prostranství, což povede k vyšší přitažlivosti obcí a regionů pro další investice. Podporovány jsou projekty rozšiřující nabídku poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, zakládání spolků pro volnočasové a zájmové aktivity (vybavení objektů, výstavba sportovišť, dětských hřišť apod.). Podnikatelé jsou podporováni, pokud se rozhodnou založit své podniky ve starších objektech a průmyslových areálech (tzv. brownfields) a tyto prostory rekonstruovat. Podnikatelské prostředí je podporováno i prostřednictvím aktivnější spolupráce regionálních školních zařízení (středních škol a učilišť) s regionálními a lokálními firmami tak, aby absolventi nacházeli lepší uplatnění v praxi a naopak podniky lepší nabídku kvalifikované pracovní síly.

     

  • rozvoj cestovního ruchu – kraje, obce, ale i různé zájmové organizace mohou žádat o finanční pomoc při obnově infrastruktury, která souvisí s cestovním ruchem, tedy např. při budování infocenter, obnově sportovních areálů, kulturních a technických památek, lázeňských objektů, také pro budování nových turistických a cyklistických okruhů a zasazování informačních tabulí. Soukromí podnikatelé z této oblasti mohou získat dotace pro rozšíření kapacity ubytovacích zařízení, stravovacích služeb a pro výstavbu navazujících rekreačních zařízení, jako půjčovny sportovních potřeb, wellness služby apod. V lyžařských oblastech budou moci majitelé žádat o pomoc pro obnovu a rozvoj svých lyžařských a běžeckých areálů. V neposlední řadě budou provozovatelé v oblasti cestovního ruchu podpořeni při tvorbě a distribuci propagačních materiálů o svém regionu, pořádaných akcích apod.

     

  • zlepšování dostupnosti měst a regionu – kraje, obce i regionální provozovatelé veřejné dopravy jsou podpořeni při modernizaci hromadné dopravy, prostředky mohou čerpat například na obnovu vozového parku, na rekonstrukci nevyhovujících zastávek a železničních stanic, jejich bezbariérový přístup, zavádění ekologických technologií veřejné dopravy apod. Dotace slouží i na rekonstrukce a úpravy silnic II. a III. třídy, aby bylo zabezpečeno lepší propojení měst, také k modernizaci místních komunikací pro zlepšení napojení rozvojových průmyslných areálů. Dále jsou určeny na odstraňování závad a úpravu nebezpečných míst (např. nepřehledné železniční přejezdy), modernizace regionálních letišť nebo na zkvalitnění stezek pro nemotorová vozidla, především pro cyklistickou dopravu.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli

Kraje; obce a dobrovolné svazky obcí; obce se statutem města; organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi; nestátní neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti; podnikatelské subjekty (MSP); vlastníci nemovitostí v památkových zónách; regionální rady regionů soudržnosti; hospodářská komora; veřejné výzkumné instituce; školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou; zdravotnická zařízení.


Operační program Praha - Konkurenceschopnost (OP PK)

Praha patří mezi nejvyspělejší regiony EU, nesplňuje tak některá kritéria stanovená pro problémové a zaostalé oblasti. Nemůže proto čerpat prostředky ve většině ostatních tematických a regionálních OP. Z tohoto důvodu pro ni byly sestaveny 2 speciální operační programy podpory – Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Program Konkurenceschopnost má za cíl především zlepšení dopravy, kvality životního prostředí a celkové zatraktivnění městského prostředí Prahy.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • rozvoj dopravy – hl. m. Praha a provozovatelé MHD mohou získat prostředky na prodlužování a obnovu stávajících tratí. Plánované investice poputují především na rozšiřování tramvajových tratí na území hlavního města. Podporuje se i výstavba nových záchytných parkovišť a snaha zvýšit zájem o jejich využití. V neposlední řadě se podpora dotýká také zvyšování bezpečnosti dopravy.

     

  • podpora informačních a komunikačních technologií (ICT) – tyto prostředky jsou určeny na podporu rozvoje kapacitních přípojek do obytných domů a menších firem a rozvoje e-služeb městské správy (e-Governmentu, tzn. e-vlády). Podpora bude určena pro malé a střední podnikatele (MSP) podnikající v oblasti ICT.

     

  • zatraktivnění městského prostředí – hlavní město a městské části jsou podporovány při obnově nepoužívaných, opuštěných, nebo jinak znehodnocených ploch, které mají sloužit občanům a potenciálním investorům. Dotace jsou určeny pro vznik nových ploch zeleně, obnovu historicky cenných objektů v těchto lokalitách, výstavbu protihlukových zdí a valů, protipovodňových opatření a rozvoj vodovodních a kanalizačních sítí.

     

  • podpora obnovitelných zdrojů a úspory energií – hlavní město a městské části mohou získat prostředky na energetické úspory zejména při provozu budov, využití odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie, efektivnější a ekologičtější způsoby nakládání s odpady.

     

  • podpora vědy a výzkumu – pomoc je určena především vědeckým ústavům a vysokým školám a má přispět ke zkvalitnění vědecko-výzkumné základny. Prostředky plynou do zakládání vědeckých parků, inkubátorů a inovačních center. Podporováno je i prohlubování partnerských vztahů mezi akademickým a soukromým sektorem. Podnikatelské subjekty jsou podpořeny při realizaci vlastního výzkumu a vývoje.

     

  • podpora MSP – prostředky se používají jak na přímou podporu pro začínající či stávající MSP, tak pro zlepšování podnikatelského prostředí v Praze.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli Hlavní město Praha a městské části; organizace založené a zřízené hl. m. Praha a městskými částmi, provozovatelé MHD; vlastníci železniční infrastruktury; správce vodohospodářského majetku hl.m. Prahy; podnikatelské subjekty; NNO; profesní a zájmová sdružení; vysoké školy; Akademie věd ČR.

Řídicím orgánem OP Praha – Konkurenceschopnost je hlavní město Praha, Magistrát hl. města Prahy, Odbor fondů EU



Operační program Praha – Adaptabilita (OP PA)

Druhý pražský program je zaměřen na podporu zaměstnanosti v Praze. Má motivovat zaměstnavatele ke zvyšování nabídky pracovních míst, přijímání osob omezených ve výkonu pracovní činnosti, ale i zlepšování profesních dovedností stávajících zaměstnanců, což povede ke zvýšení kvality a produktivity práce. Program je určen i na prevenci nezaměstnanosti a podporu celoživotního a odborného vzdělávání

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • rozvoj počátečního vzdělávání – školy všech úrovní mohou žádat o finanční podporu při zavádění nových vzdělávacích programů a cyklů, které odpovídají požadavkům pracovního trhu, také při organizaci odpoledních vzdělávacích kroužků na rozvoj počítačové gramotnosti, jazykových znalostí apod. Instituce vyššího a vysokého vzdělávání jsou podporovány při zavádění dálkových a kombinovaných forem studia. Finanční pomoc je určena i na vzdělávání pedagogů, například v oblasti práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo pomoci problémovým studentům při dokončování studia.

     

  • rozvoj dalšího vzdělávání – významnou část podpory mohou získat i organizace a školící centra nabízející další vzdělávání především v oblastech informačních a telekomunikačních technologií, řídicích dovedností, jazykových znalostí apod. Dotaci mohou získat i odbory městské správy, a to na prohloubení znalostí a schopností svých pracovníků. Finanční pomoc je určena i jako základní kámen při vzniku nových center dalšího vzdělávání.

     

  • posílení podnikatelského prostředí – podnikatelské subjekty mohou očekávat podporu v oblasti možnosti získání bezplatného poradenství, například při potížích se zakládáním nového podniku apod. Firmy a zaměstnavatelé mohou získat prostředky na realizaci školení svých zaměstnanců v oblasti inovačních a produktivnějších forem organizace práce. MSP jsou pobízeni k zakládání nových partnerství s vědecko-výzkumnými centry, resp. k vlastní vědecko-výzkumné činnosti.

     

  • podpora zaměstnanosti – podporovány jsou aktivity organizací a institucí veřejné správy, které pracující v oblasti začleňování a návratu znevýhodněných osob zpět na trh práce. Zaměstnavatelům, kteří takovéto osoby zaměstnají, bude poskytováno poradenství. Budou také motivováni k tomu, aby na svých pracovištích zaváděli nové formy práce, jako například práci z domova, sdílená místa apod.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli Podnikatelské subjekty; veřejná správa; nestátní neziskové organizace; profesní

Řídícím orgánem OP Praha – Adaptabilita je hlavní město Praha, Magistrát hl. města Prahy, Odbor fondů EU



Evropská územní spolupráce

Operační program Meziregionální spolupráce

Jednou z hlavních zásad Evropské unie je to, že státní hranice oddělující členské státy by neměly být překážkou rovnoměrného rozvoje území Společenství. Proto se klade důraz na podporu přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi, také na meziregionální a nadnárodní spolupráci. V období 2000-2006 používala Evropská unie k překonání překážek a rozdílů iniciativu INTERREG. Česká republika se k této iniciativě připojila v roce 2004 po vstupu do EU.

V období 2007-2013 pokračuje iniciativa INTERREG v podobě samostatného Cíle 3 pojmenovaného Evropská územní spolupráce. Cíl 3 je naplňován prostřednictvím operačních programů, a to OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce a pěti OP přeshraniční spolupráce. Dále pokračují síťové programy ESPON a INTERACT (viz pozn. pod čarou na str. 9). Program Meziregionální spolupráce pobízí do aktivnější spolupráce úřady a subjekty členských států EU 27, Norska a Švýcarska, které působí na regionální nebo místní úrovni. Umožní jim výměnu zkušeností v různých profesních oblastech, ale také zajištění společného používání nástrojů politiky regionálního rozvoje tak, aby se regiony dále rozvíjely.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • podpora podnikání a inovací – výzkumné a vzdělávací instituce jsou podporovány při přenosu znalostí do vědeckých a inovačních center. Důraz je kladen na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Regiony jsou podpořeny při sdílení zkušeností, které nabyly při obnově regionů závislých na tradičním průmyslu. Podnikatelé budou pobízeni k vytváření sítí s regiony, které mají podobné ekonomické zaměření.

     

  • posílení lidského kapitálu a informační společnosti – podporují se výměny zkušeností s pracovními postupy z oblasti politiky zaměstnanosti s cílem vytvářet nové pracovní příležitosti, především pro diskriminované skupiny obyvatel. Důraz se klade na veřejné služby založené na informačních a komunikačních technologiích.

     

  • snížení přírodních a technologických rizik – zkušenosti si regiony vyměňují v oblasti krizového plánování, snižování nebezpečí přírodních katastrof, při řešení znečištění vod a ovzduší. Spolupráce je posilována v oblasti přepravy nebezpečného odpadu, při zavádění nových možností hospodářského využití odpadu na místní úrovni.

     

  • zachování přírodního a kulturního dědictví – regiony si předávají informace o způsobech řízení oblastí se zvláštní ochranou přírody. Podporují se projekty s inovativními přístupy k využití půdního fondu. V oblasti kulturního dědictví je podporována výměna zkušeností pro jeho ochranu a možné využití v cestovním ruchu.

     

  • energetika a udržitelná doprava - přenos znalostí je podpořen v oblasti efektivního využívání energií, včetně efektivity využití při navrhování nových budov. Znalosti týkající se zlepšování energetické účinnosti budou aktivně přenášeny v oblasti dopravy se zaměřením na MHD.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli Regionální a místní veřejné orgány; regionální rozvojové agentury; univerzity a instituty pro vyšší vzdělávání; provozovatelé vědeckých a technologických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center.

Národním kontaktním místem OP Meziregionální spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor územních vazeb



Evropská územní spolupráce

Operační program Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa

Program se zaměřuje na zásady územní soudržnosti v rámci tzv. Středoevropského prostoru, resp. prostoru, do kterého daná členská země spadá. ČR byla pro nadcházející období začleněna do oblasti Střední Evropa. ČR sdílí oblast s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Podpora programu směřuje do neinvestičních projektů, které posílí konkurenceschopnost střední Evropy, budou zaměřeny na vývoj inovací a znalostní ekonomiky. Prostřednictvím nadnárodní spolupráce se bude zlepšovat sociální prostředí jeho obyvatel a kvalita životního prostředí.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • podpora inovací a znalostí ve střední Evropě – podporuje se výměna inovačních přístupů a budování institucí pro transfer technologií napříč Střední Evropou. Prostředky získávají vznikající nadnárodní klastry působící v klíčových oblastech (inovace, výzkum). Šíření znalostí je podpořeno motivací vzdělávacích center k nadnárodní spolupráci a přenosu svých zkušeností.

     

  • zlepšení dostupnosti střední Evropy – podporu získávají projekty řešící problémy v dopravě metropolitních a izolovaných oblastí. Podporuje se zavádění jednotného právního a technického rámce pro přepravu nebezpečného odpadu. Finanční pomoc získávají regionální dopravci, kteří chtějí zkvalitnit služby hromadné dopravy. Pozornost má i zavádění ICT do dopravy, které zjednoduší její řízení, zvýší bezpečnost a kontrolu dopravních sítí.

     

  • podpora životního prostředí – dotace jsou určeny na vytváření nadnárodních strategií v oblasti odpadového hospodářství, vodního hospodářství apod., podporují se obnovy kontaminovaných areálů. Pomoc bude určena na prevenci a řešení krizových situací zapříčiněných klimatickými změnami nebo přírodní katastrofou. Důraz je kladen na vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie a přenosu know-how v této oblasti.

     

  • zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity měst – města jsou podporována při budování trvalé spolupráce na nadnárodní úrovni v různých oblastech (kulturní, výzkumné apod.). Venkovská sídla získávají prostředky pro změnu své hospodářské činnosti ze zemědělské na jinou. Podporují se projekty rozšiřující nabídku sociálních a zdravotnických služeb, také projekty zabraňující jakýmkoliv projevům segregace obyvatel ve městech.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli Národní a regionální veřejné orgány; regionální agentury rozvoje; univerzity, výzkumné ústavy a instituce terciárního vzdělávání; inkubační domy; školící střediska; sdružení zaměstnavatelů; podnikatelé; provozovatelé infrastruktury a veřejné dopravy; ekologické zájmové skupiny; dodavatelé energií; instituce územního plánování, bytová družstva a bytové podniky; nadnárodní organizace v oblasti kultury.

Národním kontaktním místem OP Nadnárodní spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor územních vazeb



Evropská územní spolupráce

Operační programy Přeshraniční spolupráce

Největší podíl prostředků, určených pro Cíl 3, je v programovém období 2007-2013 určen na realizaci projektů přeshraniční spolupráce, které budou realizovány v rámci 5 bilaterálních Operačních programů Přeshraniční spolupráce, a to ČR – Sasko, ČR – Bavorsko, ČR – Rakousko, ČR – Slovensko a ČR – Polsko. Společnými zájmy programů jsou podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území, odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich dalšího rozvoje, posilování vzájemných vztahů, ať už kulturních nebo sociálních, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Konkrétní priority, které vedou ke společným řešením problémů příhraničních oblastí obou zemí, jsou přesně vymezeny a popsány v rámci příslušného operačního programu.

Příklady typových aktivit, které je možné financovat


  • podpora podnikání, vědy a výzkumu – MSP jsou motivovány k aktivnější přeshraniční spolupráci se subjekty ze stejného sektoru, posilují se i přeshraniční dodavatelské řetězce. Podniky jsou podpořeny v intenzivnějším přenosu technologií a know-how například organizací výstav a veletrhů nebo vysíláním svých pracovníků do partnerských firem a naopak.

     

  • rozvoj lidských zdrojů – vzdělávací instituce získávají podporu na organizaci vzdělávacích a školících kurzů, které zvýší kvalifikovanost obyvatel v příhraničních oblastech, podpoří zaměstnanost v regionech a mají přeshraniční dosah (vzdělávání v oblasti služeb, obchodu, cestovního ruchu, jazyků apod.). Podporuje se i všeobecné vzdělávání, a to prostřednictvím zavádění společných učebních plánů, aktivní výměnou žáků a učitelů apod. Nemalou podporu mohou získat instituce zabývající se integrací ohrožených skupin obyvatel (národnostní a etnické menšiny, mládež, ženy apod.) do běžného a pracovního života.

     

  • podpora cestovního ruchu a zachování tradic – obce a lokální spolky mohou žádat o dotace na organizování společných kulturních a sportovních akcí, na propagaci těchto akcí nebo samotných regionů, jejich tradičních zvyklostí. K rozvoji tzv. zdravotní turistiky jsou vedena příhraniční lázeňská města. Prostředky jsou určeny na budování infrastruktury sloužící pro rekreaci a volnočasové aktivity, tedy na výstavbu a obnovu turistických tras, cyklostezek, lyžařských běžeckých tras apod.

     

  • rozvoj území a zlepšení životního prostředí – příhraniční oblasti získávají prostředky na ochranu společného přírodního dědictví, chráněných oblastí a lesů, na zlepšení kvality vodních toků a ochranu léčivých pramenů, na zavádění společných protipovodňových opatření. Značná podpora je určena územnímu plánování v příhraničních oblastech, zpracování koncepcí využití území, přírodních oblastí, strategií nakládání s odpady apod.

     

  • zlepšení dopravy a dostupnosti - pomoc směřuje také do rozvoje dopravy, a to do výstavby a obnov příhraničních spojů, tedy silnic a železnic. Zlepšují se sítě hromadné dopravy a provoz na hraničních přechodech, vše s ohledem na nároky životního prostředí regionu. V rámci dostupnosti je podporováno i rozšíření sítí ICT (informačních a komunikačních technologií) ke zvýšení možností místního rozvoje.

Příklady subjektů, které mohou být žadateli
Územní samosprávné celky na všech úrovních; organizace zřizované státem; nestátní neziskové organizace; nadace a nadační fondy; hospodářské a agrární komory; vysoké školy a jiné vzdělávací instituce; kulturní instituce; zdravotnická a sociální zařízení; církve; podnikatelé; euroregiony.

Řídicím orgánem, resp. Gestorem OP Přeshraniční spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor regionální přeshraniční spolupráce

Přejeme Vám především úspěch při realizaci Vašich plánů